Vítejte vVypreparováno, kde rozebíráme katalog kapely, režisérovu filmografii nebo nějakou jinou kritickou popkulturní sbírku abstraktně. Je to přesná věda prostřednictvím několika piv. Tentokrát se podíváme na to nejlepší a nejhorší z Bonza, Percyho, Led Wallet a Johna Paula Jonese.
Rock ‚n‘ Roll 101: The Beatles jsou pro základní školy. The Rolling Stones pro střední školu. Led Zeppelin pro střední školu. The Doors for college. Důvodem je, že ve druhé třídě se naučíš význam lásky, kolem sedmé třídy budeš chtít zmačkat každý kousek svého domácího úkolu, ve druhém ročníku se budeš muset zbavit úzkosti a budeš se cítit dost chytře (a na spoustě drog) na obranu šílenství The End. Vraťme se na chvíli k Zeppelinu.
Na střední škole můj přítel a bývalý spisovatel z Důsledek zvuku , Dave Moser, mi koupil dvoudiskovou sbírku největších hitů Led Zeppelin během tajného Santa naší kapely. (Roffmanovi se to bude líbit, řekl mému bubeníkovi, který byl pak zmatený, proč se rozhodl pro to kvůli nějaké nepotřebné relikvii Nirvany.) Ta věc nikdy neopustila moje auto, každou chvíli se ozývala zvuková stopa, od chvíle, kdy jsem se odlepil od několika rasistických chlapců Davie. do noci, kdy jsem jel do domu své přítelkyně s vědomím, že tu noc přijdu o panenství.
Související video
Podívejte se na Cameron Crowe Rychlé časy na Ridgemont High . (Ano, chápu, že film režírovala Amy Heckerlingová, ale celý scénář je Crowe.) Rada Mika Damona mluví za vše: Když přijde na to, že když je to možné, dejte si jednu z Led Zeppelin IV . Je pravda, že jsem byl vždy nakloněn druhé polovině Domy svatých v takových situacích, ale to je vlastně jedno. Záleží na tom, že Led Zeppelin představují rock 'n' roll, ve který máte jako teenager věřit. Jsme naivní, abychom ignorovali hudební dokonalost a jsme dost hladoví, abychom si ty pocity užili.
Z toho důvodu především nemohu oprašovat Fyzické graffiti nebo III bez přemýšlení o dlouhých cestách, nenáročných nocích a dnech PBJ. Ať už jste to prožili, chystáte se nebo právě teď… jízda je vždy stejná a rozhodně stojí za to.
-Michael Roffman
Šéfredaktor
Led Zeppelin (1969)
Co je (co funguje): Písně, které předvedly syrovou sílu kapely. V jádru jsou Good Times Bad Times a Communication Breakdown popové písně, ale pro rok 1969 to byly vážně těžké pecky hard rocku – při zpětném pohledu riskantní volba pro debutový singl. Hudebně náročné publikum bylo stěží připraveno na kvílení Roberta Planta a bubnování Johna Bonhama, které byly základem pragmatických dovedností Jimmyho Page a Johna Paula Jonese. Pozoruhodné jsou také hlasité a tiché nahromadění v Dazed and Confused a zadumané Babe I’m Gonna Leave You, což naznačuje nesmírný skladatelský talent kapely.
A co by nikdy nemělo být (Black Sheep of the Album): Call-and-response mezi Plantem a Page on You Shook Me je ikonický a byl by podpisem živých vystoupení, ale na desce se opakuje. A další cover Willie Dixon zde, I Can’t Quit You Baby, zní téměř přesně stejně – mírná variace na bluesové stupnici – i když je stručnější a zapamatovatelnější. Jedinou skutečně nepodstatnou skladbou je instrumentální odhozená Black Mountain Side, která by byla pěknou peckou na nedávno vydané reedici, ale působí jako výplň v jinak legendárním tracklistu.
Plagiátorství blues'https://www.youtube.com/watch' rel='noopener noreferrer'>jeho původní Dazed and Confused měl na verzi Zep).
I Can't Quit You Baby (Nejnávykovější píseň): Úvodní akordy a následná výplň bubnů v Good Times Bad Times jsou legendou – perfektní způsob, jak zahájit kariéru největší hardrockové kapely všech dob. Okamžitě nezapomenutelný, nekonečně příjemný klenot.
In My Time of Dying (Nejlepší pohřební píseň): Your Time Is Gonna Come staví k povznášejícímu vyvrcholení harmonizace evangelia. Je to také jediná skladba na albu, která by na pohřbu zněla vhodně, pokud nechcete být chladným parchantem a zahrát všem svým plačícím příbuzným Babe I’m Gonna Leave You.
We’re Gonna Groove (Danciest Track): How Many More Times nabízí jednu pekelnou basovou linku a její swingově ovlivněné rytmy z ní činí jasnou volbu pro taneční číslo.
Hodnocení obálky: č. 1. Nesmrtelný Hindenburg výstřel. Definitivní obal Led Zeppelin a jeden z nejlepších obalů alb všech dob.
-Jon Hadůšek
Led Zeppelin II (1969)
Co je: Vydejte se s námi na prohlídku mnoha nálad Led Zeppelin. První zastávkou je epický psychedelický bluesový chugger Whole Lotta Love, pozoruhodný jak svou ikonickou úžasností, tak přechodem mezi inspirací Delta blues. Led Zeppelin I a žánrově redefinující rock a metal alb, která budou následovat. Pokud Whole Lotta Love není vaše rychlost, zůstaňte u dvou nejsladších (ale stále rockových) milostných písní... no, vůbec, s What Is a What Should Never Be a Thank You.
Necítíte se sentimentálně's kryt duševně pryč. Kov.
- Chris Lenz
Led Zeppelin III (1970)
Co je: Zkroucení. III je bezpochyby nejpodivnějším LP v katalogu kapely, stojící fronty od psychedelického folku spíše než od blues (počáteční prodeje byly v důsledku toho nižší než předchozí nahrávky). Písně jako Friends jsou naléhavé, frenetické a trochu mimo – textově i hudebně – protože užívání drog a alkoholu začalo ovlivňovat hudební výstupy kapely. Oni také střílejí přes spalovače Celebration Day, Out on the Tiles a Immigrant Song, druhý jmenovaný se stal oporou na sportovních akcích. III vyšel pro Zeppelina z unavené fáze, ale nic se nerozpadá ani nezní napůl. Až na jednu výjimku…
A co by nikdy nemělo být: Klobouk dolů před (Royem) Harperem je divný kvůli podivným, kyselým nesmyslům a nejen černým ovcím na tomto albu, ale černým ovcím jejich diskografie. Naštěstí to zavře album a vy můžete jen zvednout jehlu po Bron-Y-Aur Stomp.
Nemůžu tě opustit zlato: Mandarinka proniká do vaší duše. Pamatuji si, že jsem měl spálenou kopii III a znovu a znovu přehrávám tuto píseň na mém CD přehrávači na střední škole. Každý věděl, že Led Zeppelin dokážou skartovat, ale to ukázalo jejich jemnější, upřímnou stránku a naznačilo budoucí lesk Going to California a The Rain Song.
V mém čase umírání: Není zde mnoho možností. Gallows Pole je v jistém smyslu o pohřbu.
Rhymin & Stealin (vzorkování Zeppelinu): Vanilla Ice předvedl během svého turné v roce 1999 píseň s názvem Power, kterou si vypůjčil z otevření Immigrant Song. Málokdo to slyšel.
Hodnocení obálky: Šestý. Šílená koláž odrážející uvolněnou atmosféru alba. Lépe se to dá ocenit na originálním gatefold LP s spinwheelem.
-Jon Hadůšek
Led Zeppelin IV (1971)
Co je: IV je jedním z nejsebevědomějších alb vůbec. Za necelé dva roky se Led Zeppelin stali největší kapelou na světě a bez velkého přemýšlení by se to nestalo. Málokomu ze současníků kapely by se ani zdálo, že zde nahraje tři nejdelší písně (Stairway to Heaven, The Battle of Evermore a bouřlivé blues blíž When the Levee Breaks). Ještě pořád, IV je místy stejně našlápnutý jako jinde kolosální. Písně jako Black Dog, Rock and Roll a Misty Mountain Hop se mohou pochlubit charakteristickými riffy a háky, které jsou stejně pevné jako u dřívějších skladeb, např. já Dobré časy, špatné časy a zhroucení komunikace.
A co by nikdy nemělo být: Four Sticks není zrovna ochablá, jen není tak rozpoznatelná jako ostatní těžké skladby zde nebo tak teplá jako akustika (The Battle of Evermore, Going to California). Ze Four Sticks však vzešlo něco dobrého, včetně titulárních triviálů (Bonham hrál se dvěma sadami tyčí) a improvizovaného riffu, který vyústil v Rock and Roll.
Nemůžu tě opustit zlato: Rock and Roll je plný háčků, které se na sebe hromadí, takže byste se mohli probudit s jinou částí v hlavě každý den po dobu jednoho týdne. Bonhamův úvodní beat nastaví posluchače na hladký a přístupný poslech, ale výraznější jsou Plantovy ooh-yeahs a hlavní riff sidewinder.
V mém čase umírání: Going to California, akustická dechovka mezi Four Sticks a When the Levee Breaks, je srovnatelná s naprostou krásou In My Life od The Beatles.
We Gonna Groove: Plant zpívá slova move, pot, groove a shake v prvních 12 sekundách Black Dog, takže v tomto oddělení není žádná konkurence.
Rhymin & Stealin: Žádné ‚schodiště‘, našpulí zklamaný Wayne Campbell Wayneův svět , čtení z nápisu vystaveného v místním obchodě s kytarami. Měl to vědět lépe. Pouze kytaristé mladší 12 let – děti, které nedbají na klišé – mohou hrát takto známé riffy na veřejnosti.
Hodnocení obálky: Za čtvrté, shodou okolností. Samotná obálka, na níž je obraz z 19. století zavěšený na částečně zničené zdi, je vysoko na seznamu. Nicméně další vizuální prvky, které album doprovázely – včetně čtyř symbolů na vnitřním rukávu – pomohly upevnit Led Zeppelin jako kapelu, jejíž každý krok si vyžadoval diskusi.
-Michael Madden
Domy svatých (1973)
Co je: Domy svatých je čistý riffový fest, od divokého spirálovitého intra The Song Remains the Same až po plíživé lízání na Dancing Days. Tou dobou byl Jimmy Page virtuóz na kytaru a začal prolínat svůj bluesový styl s jinými žánry, jako je reggae a klasika. Jeho neochvějná brilantnost drží pohromadě to, co je nejrozmanitější nahrávkou Zeppelinu. No Quarter by neovlivnily hojné stoner metalové a prog-rockové kapely a The Rain Song je melancholické, vícevěté mistrovské dílo. Page se poté stal ambicióznějším skladatelem písní IV a písně zde obsahují kromě hrubé síly, která byla často ohebná, silnější zaměření na složitosti.
Co by nikdy nemělo být: Crunge selhává z produkčního hlediska. Plantovy vokály jsou divně modulovány a smíchány do přehnané hlasitosti přes instrumentaci. Jones a Bonham drží rytmickou sekci a poskytují skvělý backbeat, ale tohle nezachrání.
Nemůžu tě opustit zlato: D’yer Mak’er je nadčasový džem. Hraje se nepřetržitě na klasických rockových stanicích, přesto se nenudí ani neomrzí jako některé jiné přehrané skladby kapely. Zmíněné reggae skloňování se objevuje ve verších, které staví na melodické rozkvěty ohh ohh ohhs a ah ah ahhs.
V mém čase umírání: The Rain Song má všechny emoce: temnotu, chlad mé zimy, jak zpívá Plant. To ustupuje, jak píseň postupuje od mollových akordů k triumfálnímu závěru. Vyberte si toto, chcete-li být ve smrti povznášející.
We Gonna Groove: Closer The Ocean byl napsán o moři lidí balících se do arén, aby viděli Led Zeppelin, a jeho synkopované riffy a funkový groove tyto fanoušky jistě udrží v paměti, protože tato skladba je hybatelem. Doo-wop coda nakopne na dobrou míru.
Konec jedné éry: Domy svatých bude poslední nahrávkou kapely na Atlantiku. Budoucí vydání budou na jejich vlastním labelu, Swan Song Records.
Rhymin & Stealin: De La Soul (The Magic Number), Fatboy Slim (Going Out of My Head) a Jurassic 5 (lekce 6) všechny ochutnaly The Crunge. Bun B použil aspekty No Quarter na své skladbě Gladiator z roku 2010. Beastie Boys, jako fanoušci Zeppelin, ochutnali The Ocean v roce 1986 ve skladbě She’s Crafty. Ukázku Since I’ve Been Loving You si můžete poslechnout v pořadu 5 Days of a Lifetime od Dream Theater.
Hodnocení obálky: Numero dos. Samozřejmě, že nástěnná malba nahých nezletilých dívek lezoucích po skalách v roce 1973 nedopadla dobře, i když toto zůstává klasickým obalem a jedním z nejlepších.
-Jon Hadůšek